Chceme o enneagramu mluvit poctivě. Proto tu shrnujeme, co o něm zjistil výzkum – i to, co nezjistil.

Enneagram je model osobnosti pro sebepoznání a osobní rozvoj. Výzkum jeho spolehlivosti a platnosti je zatím smíšený (Hook et al., 2021) a nejde o psychologickou diagnostiku ani terapii.

Studie mluví o devíti „typech“. My jim říkáme strategie – způsoby, jak člověk vnímá svět a jak na něj reaguje. Jde o totéž.

Co výzkum podporuje?

  • Některé enneagramové dotazníky měří vnitřně konzistentně.
  • Výsledky enneagramových dotazníků souvisejí s uznávanými modely osobnosti (např. Big Five) tak, jak teorie předpovídá.

Kde jsou výsledky smíšené?

  • Analýzy dat obvykle nenacházejí právě devět oddělených strategií.
  • V několika studiích ho lidé popsali jako užitečný pro osobní a duchovní růst; jednorázový seminář ale v jiné studii trvalý přínos neukázal.
  • O tom, jak stálá je strategie v čase, a o účincích kurzů je zatím málo kvalitních studií.

Co se zatím nepotvrdilo?

  • „Křídla“ a „šípy“, tedy vztahy mezi strategiemi, výzkum zatím nepodpořil.

Co to znamená pro vás?

Berte svou nejpravděpodobnější strategii jako výchozí bod k zamyšlení a k ověření, ne jako škatulku nebo diagnózu. Enneagram nenahrazuje psychologa ani terapii. Pokud je vám těžko, obraťte se na odborníka.

Chcete enneagram poznat sami?

Nejbližší semináře s lektory najdete v kalendáři akcí →


Zdroje

  1. Hook, J. N., Hall, T. W., Davis, D. E., Van Tongeren, D. R., & Conner, M. (2021). The Enneagram: A systematic review of the literature and directions for future research. Journal of Clinical Psychology, 77(4), 865–883. https://doi.org/10.1002/jclp.23097
  2. Wagner, J. P., & Walker, R. E. (1983). Reliability and validity study of a Sufi personality typology: The enneagram. Journal of Clinical Psychology, 39(5), 712–717. https://doi.org/10.1002/1097-4679(198309)39:5<712::aid-jclp2270390511>3.0.co;2-3
  3. Newgent, R. A., Parr, P. H., Newman, I., & Wiggins, K. K. (2004). The Riso-Hudson Enneagram Type Indicator: Estimates of reliability and validity. Measurement and Evaluation in Counseling and Development, 36(4), 226–237. https://doi.org/10.1080/07481756.2004.11909744
  4. Sutton, A., Allinson, C., & Williams, H. (2013). Personality type and work-related outcomes: An exploratory application of the Enneagram model. European Management Journal, 31(3), 234–249. https://doi.org/10.1016/j.emj.2012.12.004
  5. Edwards, A. C. (1991). Clipping the wings off the enneagram: A study in people’s perceptions of a ninefold personality typology. Social Behavior and Personality, 19(1), 11–20. https://doi.org/10.2224/sbp.1991.19.1.11
  6. Holder, L., Buerster, K. B., Zeringue, A., Rippy, M. G., Giles, W., & Bhattacharya, S. (2026). Not my type: A critical look at Enneagram use in resident education. Journal of Surgical Research, 324, 109–117. https://doi.org/10.1016/j.jss.2026.04.023
  7. Kilianová, J. (2012). Enneagram – vývoj testové metody k určení osobnostního typu [Diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta]. Nerecenzováno. http://hdl.handle.net/20.500.11956/41242

Připraveno s pomocí AI, redakčně zkontrolováno: PhDr. Eva Velechovská.